Den, kdy lidstvo „přestřelilo“

Kopie staršího velmi zajímaveho rozhovoru ze stránek Věda pro život:

Co se stalo v úterý 19. srpna 2014? Běžné datum v kalendáři letošního roku vyznačuje zásadní okamžik pro člověka, aniž by si toho většina z nás vůbec všimla. Tento den lidstvo překročilo udržitelnou kapacitu Země a opět žije na dluh. Od úterý 19. srpna tohoto roku lidé spotřebovávají více zdrojů, než je naše planeta schopna regenerovat. Na to, jak se tzv. Den ekologického dluhu, který zavedla nevládní nezisková organizace Global Footprint Network, odráží i v našich životech, jsme se zeptali Mgr. Alexandera Ače, Ph.D., vědeckého pracovníka Centra výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i.

Kdy bylo poprvé uvedeno, že z hlediska ekologické stopy žije lidstvo „na dluh“?

Na ekologický dluh žijeme přibližně od poloviny sedmdesátých let minulého století, tedy již 40 let. Možná symbolicky je to rovněž období, kdy globální finanční dluh začal růst rychleji nežli reálný hrubý domácí produkt. Daní za tento dluh je výrazná a mnohdy nezvratná degradace životního prostředí pro nás i budoucí generace.

Co konkrétně udává ekologická stopa?

Ekologická stopa udává zátěž pro životní prostředí způsobenou spotřebou zdrojů energie a materiálů. Je to vlastně bilance mezi tím, co planeta nabízí, a mezi požadavky jednotlivých lidí. Udává se v tzv. „globálních hektarech“, které vyjadřují biologicky produktivní plochu půdy a oceánů potřebnou pro zabezpečení potřeb obyvatelstva.

Jak souvisí regenerace přírodních zdrojů s ekologickou stopou? 

Regenerace přírodních systémů a zdrojů je v konceptu ekologické stopy jasně vyjádřena. Z ní vlastně celý koncept vychází. To znamená, že člověk spotřebovává zdroje s různou rychlostí obnovy a podle toho je také vyjádřena míra udržitelnosti spotřeby daného zdroje. Například víme, jakou plochu lesů můžeme udržitelně využívat tak, aby se jejich těžba přibližně rovnala jejich přírůstku, nebo jakou rychlostí se obnovují populace ryb oproti jejich výlovu a podobně.

Počítá se mezi přírodní zdroje třeba i ropa, která by se teoreticky „regenerovala“ za příhodných teplot a tlaků, byť v horizontu milionů let?

Uhlí, ropa, a zemní plyn patří mezi fosilní paliva s extrémně pomalou mírou obnovy, a proto se řadí mezi zdroje neobnovitelné. Jejich využívání je z našeho pohledu nejvíce zásadní a také nejméně udržitelné. Zabezpečují asi 85 % veškeré energie a vlastně díky nim lidstvo vytvořilo nejsložitější a nejpočetnější civilizaci v historii Země. Tyto zdroje nám dočasně umožnily zvýšit únosnou kapacitu prostředí. Po vyčerpání těchto zdrojů klesne schopnost planety uživit současný počet lidí a zároveň s tím bude muset klesnout spotřeba jednotlivců.

Jaký je rozdíl mezi ekologickou a uhlíkovou stopou, nejsou tyto termíny shodné?

Uhlíková stopa vytváří pouze část ekologické stopy, i když jí dominuje. Do ekologické stopy počítáme spotřebu všech zdrojů, zatímco do uhlíkové stopy započítáváme pouze spotřebu fosilních zdrojů a biomasy. Aby byla naše spotřeba z pohledu fosilních zdrojů dlouhodobě udržitelná, musí se vedlejší produkt jejich využíváni (tedy skleníkový plyn CO 2) téměř přestat vypouštět do atmosféry.

Ví se, jaké klíčové faktory ovlivňují ono ekologické „ přestřelení“?

Tzv. ekologické „přestřelení“ (z angl. overshoot) je vlastně život na dluh. Žijeme z vytvořených zásob, které se nestačí dostatečně rychle doplňovat. Ekonomové sice předpokládají, že pokud se nějaký zdroj vyčerpává, jeho rostoucí finanční hodnota zabezpečí, že lidé jednoduše přejdou na zdroje jiné. Realita je však taková, že některé přírodní zdroje jsou nenahraditelné. Ekologové vědí poměrně přesně, ve kterých oblastech jsme v největším ekologickém přestřelení. Je to ve využívání dusíku (umělá hnojiva), zesilování skleníkového efektu atmosféry (změna klimatu) a pokles biologické diverzity (tj. vymírání druhů).
Earth Overshoot Day 2014 letos připadl na 19. 8. Zkracuje se doba mezi udržitelným optimem a dluhem?

Časový posun směrem ke dřívějším datům postupuje stejným tempem. Tím, že lidstvo překračuje ekonomický růst, a tedy i růst spotřeby energie a dalších zdrojů, nastává den ekologického dluhu prakticky každým rokem dříve.

Kolik Zemí (tj. planet) bychom tedy nyní, při zachování stávajících trendů spotřeby, vlastně potřebovali?

Aktuálně pro naplnění našich potřeb potřebujeme 1,5 planety. Extrapolací současného trendu do poloviny tohoto století (tedy za 35 let) bychom potřebovali už více než dvě planety. Je ale pravděpodobné, že k tomuto nedojde a tzv. „limity růstu“ takto neudržitelnému využívání planety zamezí. Nedávná studie ukázala, že je možné, že růst globální populace se nemusí zastavit ani v tomto století a může překročit i 12 miliard lidí. Pokud se tak stane, nabízí se ovšem otázka, za jakých podmínek budou tito lidé žít.
Za méně než osm měsíců vyčerpalo lidstvo „rozpočet“ Země na celý rok… ale poptávka ani výroba, natož spotřeba nijak neklesla, kdy a jak se tento debet projeví?
Už se projevuje. Například zmiňovaným poklesem biologické diverzity, rostoucím počtem druhů na pokraji vyhlazení, odlesňováním, poklesem pH oceánů, degradací půdy, úbytkem arktického ledu, rostoucí extremitou počasí (tj. sucha a záplavy), znečišťováním řek a atmosféry a podobně. Tento „dluh“ má zásadní dopady na zdraví a kvalitu života lidí. Je to jako s kouřením. Kouřit sice můžete, ale negativním důsledkům se nevyhnete.

Koncept ekologické stopy je sice velice názorný, ale není zkreslený? Zdroje přeci nejsou distribuovány rovnoměrně a poptávka po nich je také značně asymetrická.

Máte pravdu, pokud se bavíme o globálním průměru, je hodně zkreslující. V ekologii ale platí pravidlo 80 : 20. Pouze 20 % lidí spotřebovává asi 80 % zdrojů. A pouze 5 % lidí spotřebuje až 50 % zdrojů. Tato propast se navíc prohlubuje a rostou jak rozdíly mezi krajinami, tak v rámci nich, včetně České republiky. Jeden údaj, který hovoří za všechno: 300 nejbohatších lidí vlastní stejně velký majetek jako tři miliardy nejchudších lidí.

Kdo jsou Global Footprint Network, kteří Den ekologického dluhu zavedli a kvantifikují? Z jakých dat vycházejí?
Jde o nezávislý think-tank založený v roce 2003, jehož metodika výpočtu ekologické stopy patří mezi nejuznávanější. Má několik stovek členů ve 23 zemích a spolupracuje s byznysem, vědci, neziskovými organizacemi a vládami na všech kontinentech. Při svých analýzách využívají přibližně 6000 různých datových řad a indikátorů pro výpočet ekologické stopy jednotlivých států.

Jak si v tomto globálním srovnání stojí Česká republika – na úrovni řekněme Evropy i celosvětově?

Průměrný občan České republiky potřebuje pro svůj životní styl přibližně pět hektarů biologicky produktivní plochy a únosnou kapacitu tak překračuje téměř dvojnásobně. Přibližně jde o průměr Evropské unie, ale pokud by takto chtěl žít každý, nestačily by nám ani dvě planety. Jsou sice jiné velké národy, které dosahují ještě horšího výsledku, například USA, těm by nestačily ani čtyři planety, ale to v žádném případě není omluvou. Každý z nás by se měl snažit snížit svou ekologickou stopu na udržitelnou úroveň a umožnit tak život i těm lidem, kteří přijdou po nás.

Ptal se: Mgr. Radomír Dohnal

Mgr. Alexander Ač, Ph.D. , vědecký pracovník Centra výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., vystudoval obor environmentální ekologie na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Doktorát získal v oboru aplikované ekologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. V Centru výzkumu globální změny AV ČR v Brně se věnuje využití údajů dálkového průzkumu Země pro odhad uhlíkového cyklu zemských ekosystémů a jejich využití pro získávání energie. Současně se věnuje popularizaci změny klimatu, vyčerpávání fosilních zdrojů a ropného zlomu. Své aktuální postřehy publikuje v podobě novinových článků anebo na blogu.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Zprávičky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 reakcí na Den, kdy lidstvo „přestřelilo“

  1. NavajaMM napsal:

    Dosť deprimujúce čítanie…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s