Musí být dostatek práce pro všechny?

Terezu Spencerovou a její zasvěcené komentáře k zejména blízkovýchodnímu dění zná asi každý, koho zajímá jiné, než mainstreamové podání aktuální geopolitiky. Umí se ale kompetentně vyjářit i k ekonomickým tématům, jako například zde. Dovolím si zkopírovat jednu otázku a odpověď:

Uveďme výjimečně jedno nadčasové, nicméně často frekventované téma, které lze v klidu označit za civilizační. Nejen levicoví ekonomové upozorňují na to, že díky automatizaci a robotizaci nebude možné zajistit pro lidi, zejména manuálně pracující, dostatek práce. Zkrátka výrobní systémy budou ke své obsluze potřebovat tak málo lidí, že razantně ubude pracovních míst. Považujete tyto extrapolace za správné? Jste pro zavedení minimálního garantovaného příjmu? A jak je vám blízká teorie, kterou uvádí třeba Ilona Švihlíková, že tento problém nadbytku lidí by mohl být cíleně „vyřešen“ velkou válkou?

To je otázka na dlouhou diskusi. Ano, dnes lidé – minimálně ve vyspělých zemích – kvůli automatizaci „přebývají“ a alespoň část z nich nachází uplatnění ve službách, což je ale sféra neproduktivní. Demografické projekce OSN přitom konstatují, že k roku 2050 přinejmenším v Evropě bude více seniorů než pracujících. Pokud bychom si dnes – zase ve snaze vyřešit vše hned a tady – „vymlátili“ ty tzv. nadbytečné lidi třeba válkou, co budeme dělat, až budou zanedlouho potřeba? Stačí si vzpomenout, jak české vlády před lety v rámci úspor a „racionalizace“ zrušily spousty škol, protože bylo zrovna málo dětí, a teď pro změnu děti ze silných ročníků mají problém vůbec najít základní školu…

Obecně je to ale velmi cynická, nehumánní debata, v níž ani není jasné, kdo by měl mít právo rozhodovat o tom, který člověk je ještě upotřebitelný a který je už zbytný, určený k likvidaci. Rozvojový svět „přetéká“ takovými „zbytnými“ lidmi i bez automatizace a robotizace. Znamená to, že bychom je měli zlikvidovat a ulehčit tak planetě? A nejsme z hlediska lidskosti zbytní už jen tím, že o takových věcech uvažujeme?

Možná je lepší podívat se na práci opravdu nově, jak to dělají některé nevládní organizace – třeba je na čase vnímat ženu v domácnosti jako pracující, protože fakt pracuje, vnímat někoho, kdo se stará o nemocné, jako někoho, kdo pracuje, protože fakt pracuje. Ano, čistě teoreticky jsem pro minimální garantovaný příjem, ale neumím si v současnosti vůbec představit, jak by mohl „projít“. V systému, v němž na jedné straně vládnou neomezené peníze (vždyť i úkolem automatizace a robotizace je ze všeho nejvíc navyšovat zisky), a na straně druhé máme zbožštělé jakési výpočty HDP, které prý mají komusi cosi dokazovat o zdraví společnosti a v nichž jsou lidé jen kalkulovatelnou položkou, je podle mého na čase začít nově přemýšlet o funkci a smyslu peněz. Koneckonců, peníze nejsou žádný přírodním, a tudíž těžko ovlivnitelným zákonem, jsou jen lidským výmyslem, který se ujal až moc, a své tvůrce, tedy lidi, zcela opanoval. Jak dnes ale vůbec zahájit debatu o novém smyslu peněz?

Uspokojování lidských materiálních potřeb probíhá užitím relativně se snižujícího množství lidské práce, která je substituována produktivnější automatizovanou mechanickou prací. Mechanická práce je konána působením energie, kterou získáváme převážně z neobnovitelných zásob fosilních zdrojů ve stále se zvyšujících objemech:

Primary energyZdroj: statistika BP (energie, levá osa), World Bank (populace, pravá osa)

Z těchto téměř 13 miliard tun ekvivalentu ropy je možné jako obnovitelné označit maximálně 9 %:

Consumption by fuel 2014Zdroj: statistika BP

87 % energie, kterou používáme jako substitut práce lidských svalů, pochází ze zásob vytvořených z těl dávno uhynulých zvířat a rostlin! Považuji proto za zřejmé, že dříve nebo později (spíše dříve) musí nutně dojít ke změně trendu a podíl mechanické práce na výstupu se začně zase zmenšovat, až dosáhneme stavu, kdy nebudeme žít ze zásob, ale jen použitím obnovitelných zdrojů. Do té doby budeme těžit benefit existujících zásob uložené energie, ale budeme čelit i problémům s tím spojeným. Tereza Spencerová správně poznamenala, že „díky automatizaci a robotizaci nebude možné zajistit pro lidi, zejména manuálně pracující, dostatek práce„. Pracujeme proto, že za svou práci dostanemě odměnu v podobě peněz, za které si koupíme podíl na finální spotřebě, který svou velikostí odpovídá tržní síle daného jednotlivce. Obvykle platí, že ti, co vykonávají fyzickou práci, jsou snadno substitovatelní, a proto je jejich tržní síla nízká a tudíž jejich cena  taktéž.

A já se zde ptám – není správný čas se podívat na stávající paradigma a přehodnotit názor, že zde MUSÍ BÝT DOSTATEK PRÁCE pro lidi? Vždyť práce není cílem. Práce je prostředkem k uspokojování potřeb. Existuje-li způsob, jak tyto potřeby uspokojit efektivněji, tedy použitím menšího množství faktoru práce, proč je potřeba využít faktor práce na 100 %? Jinými slovy, proč se snažit vykopat 10 metrů výkopu jen proto, že to trvá 8 hodin, když nám stačí metrů 5, které vykopeme za poloviční dobu? Museli bych ale přehodnotit způsob, jakým rozdělujeme vytvořené hodnoty. Museli bychom si přiznat, že tržní prostředí negeneruje žádoucí – celospolečensky prospěšné – výsledky. A to se těm, co profitují ze své vysoké tržní síly, tuze nelíbí.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Ropný zlom. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Musí být dostatek práce pro všechny?

  1. NavajaMM napsal:

    Mňa tento typ úvah (pani Spencerová) takmer šokuje. Že je schopná vydávať to za nejaký nový pohľad na prácu.
    Takže začína byť jasné, že pracovnej sily je nadbytok a oni sa snažia formulovať to tak, že práca bude privilégium. Chápte presne – nechať sa šťaviť najmenej 8 hodín denne na jednom mieste v prostredí, ktoré máte len obmedzené možnosti upravovať, nechať sa ponižovať šéfom alebo šéfkou (tu som veľa opisných metafor vypustil), vrátane privilégia niekoľko hodín denne do toho zamestnania dochádzať, privilégia všade nosiť firemný mobil a byť na linke, keby sa šéf(ka) chceli niečo opýtať, a vrátane privilégia byť ustavične v napätí, či vám nepovedia, že od budúceho mesiaca už nemusíte… lebo na toto privilégium budú na ulici čakať zástupy lepších, ochotnejších a vďačnejších ľudí ako ste vy.
    Žasnem, že jednoduché skrátenie pracovného času – to už nie, to je už príliš radikálna zmena. A hlavne, stúpla by cena práce. To už radšej korporácie strpia vyššie dane. Z toho sa dá ľahšie vykľučkovať.
    Ach, jo…

    • Korporace reprezentují zájmy velmi, velmi úzké skupiny lidí. Tyto zájmy jsou v rozporu se zájmy obrovské většiny. Nechápu, proč lidi nechápou, jaké jsou jejich zájmy…

      • NavajaMM napsal:

        Tá korporatívna mentalita sa šíri do rôznych odvetví a rôznych veľkostí firiem. Cez ekonomické univerzity, ale aj cez motivačné knihy, kurzy a MLM sa šíri všade. Bol som v tom prostredí hodne rokov a to nezbadáte, že vás len využívajú a že pre nich neznamenáte nič. Strmý pád človeka preberie a nejaký čas mimo mu prevetrá hlavu. Ak sa nenechá naďalej blbnúť reklamou a telenovelami, lebo ide len o ilúziu.
        Od tejto poníženej mentality závisí skutočná moc tých „hore“.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s